Migréna patří k nejznámějším typům bolestí hlavy. Postihuje zhruba 20 % žen a 7 % mužů. Nejčastěji se objevuje před 30. rokem věku, ovšem nelze vyloučit ani první výskyt migrény až po čtyřicítce. V České republice trpí migrénami 12 % populace, přičemž ženy jsou postiženy 2–3× častěji.
Migréna je charakterizována jako převážně jednostranná občasná bolest hlavy střední nebo velké intenzity.
Záchvat migrény probíhá v několika fázích
Několik hodin až dnů před záchvatem se objevují poruchy nálady či nechuť k jídlu, podrážděnost, pokles koncentrace nebo častější močení. Následuje tzv. aura, kterou však popisuje pouze 15–20 % nemocných. Jedná se například o světelné záblesky, výpadky zorného pole, brnění, částečné ochrnutí jedné poloviny těla neboli hemiparézy, poruchy řeči nebo jejich kombinace. Žádný z těchto příznaků však netrvá déle než 60 minut. Bolest hlavy udeří většinou do hodiny po odeznění aury. Vyskytují se však i případy, kdy se bolest dostaví již před aurou nebo současně s ní. Mezi záchvaty se můžete cítit naprosto v pořádku. V další fázi přichází bolest hlavy střední až vysoké intenzity.
Ohnisko bolesti bývá převážně jednostranné, někdy vás však hlava může bolet i z obou stran nebo střídavě. Bolest, kterou přitom cítíte, lze charakterizovat jako pulzující a ostrou. Při tělesné námaze se stav nemocného zhoršuje. Mezi nejčastější doprovodné příznaky třetí fáze záchvatu patří nevolnost a zvracení, nechutenství, citlivost za světlo, pachy a zvuky. Neléčená migréna trvá 4–72 hodin a pak spontánně odezní. Následuje poslední fáze, kdy se po odeznění bolesti nemocný často cítí unaven. Mimoto nemá chuť k jídlu a projevují se u něho poruchy koncentrace.
migrénami
CO SPOUŠTÍ MIGRÉNU?
Vznik migrenózních záchvatů mohou vyprovokovat tzv. spouštěče:
- Určité potraviny (hlavně s obsahem tyraminu – červené víno, sýry, čokoláda, káva, čaj, dále alkohol, citrusy, sladké zákusky, glutaman sodný).
- Nedostatečná strava (nedostatečný pitný režim, vynechání nebo opoždění pravidelného jídla, nepřiměřené množství).
- Změny spánkového režimu (nedostatek nebo přemíra spánku např. o víkendu).
- Jiné bolesti v oblasti hlavy a krku (oko, dutiny, zuby, čelist, krční páteř).
- Vliv prostředí (jasná a kmitající světla, fyzická námaha, cestování, změny počasí, silné pachy).
- Emoční spouštěče (stres, úzkost ale i pozitivní očekávání).
- Hormonální změny u žen (gravidita, menstruace, kojení nebo užívání antikoncepce).
NE KAŽDÁ BOLEST HLAVY JE MIGRÉNA
Oproti tomu nejčastější bolest hlavy, tzv. „tenzní bolest hlavy“, postihuje dokonce 88 % žen a 69 % mužů. Doprovází ji záchvatovitá, oboustranná, tupá, tlaková, svíravá bolest mírné až střední intenzity, často spojená s únavou. Trpíte-li tenzní bolestí hlavy, nepociťujete citlivost na světlo či zvuky. Mezi doprovodné příznaky patří spíše stavy deprese a úzkosti, které vyvolává stres či jeho očekávání. Délka záchvatu je zpravidla od 30 minut do 7 dní.
REŽIMOVÁ OPATŘENÍ PŘI MIGRÉNĚ
- Naučte se rozpoznávat první příznaky. Vaše okolí si jich zpravidla všímá dříve než vy sami.
- Omezte spouštěče, které můžete sami ovlivnit.
- Noste s sebou jednu dávku léku jako psychologickou podporu. Částečně se tak odstraní emoční vypětí a strach, že vás migréna přepadne a zůstanete bez pomoci.
- Při záchvatu si přiložte studený či teplý obklad na šíji a zadní část hlavy dle vaší snášenlivosti, na oči si dejte chladnou masku, na spánky použijte např. chladivou mast. Jděte do temné, tiché místnosti, lehněte si, zkuste uvolnit svaly v celém těle a pak usnout.
- V období mimo záchvaty se informujte o relaxačních technikách a naučte se uvolňovat svaly celého těla.
KDY JE VHODNÉ NAVŠTÍVIT LÉKAŘE?
- Pokud je vám přes padesát let a bolest se u vás objevila poprvé. Nemusí jít totiž o migrénu.
- Pokud pociťujete bolest po fyzické námaze či sexu.
- Pokud trpíte vysokým krevním tlakem.
- Záchvaty bolesti se zintenzivňují a intervaly mezi nimi se zkracují.
- Máte pochybnosti o příčině bolestí (prodělaný úraz hlavy či páteře).
- Užíváte-li léky proti bolesti často.
