Bolesti hlavy jsou stále velmi častým problémem a z vlastní zkušenosti víme, že mohou být velmi rozmanité.
Různé typy mohou mít různé příznaky a různé příčiny,
a proto každý typ bolesti hlavy vyžaduje specifickou léčbu.
Podle mezinárodní klasifikace lze bolesti hlavy dělit na skupinu primárních a sekundárních bolestí. U primárních bolestí neexistuje žádná vyvolávající příčina ani žádné onemocnění, které by bylo s bolestí hlavy v přímé souvislosti. Sekundární bolesti hlavy mají naopak prokazatelnou příčinu a jsou příznakem nějakého organického onemocnění, úrazu hlavy nebo krku, nebo jsou vyvolané například chemickými látkami.
Z hlediska výskytu výrazně převažují primární bolesti hlavy. Řadíme mezi ně tenzní bolest hlavy, migrénu nebo například méně častou tzv. clusterovou bolest hlavy. Výskyt primárních bolestí hlavy s věkem klesá, sekundárních bolestí hlavy naopak přibývá. Vždy je ale nutné odlišit primární bolest hlavy od sekundární, která může znamenat zdravotní problém, nebo dokonce ohrožení na životě.
Tenzní bolest hlavy postihne někdy během života až 80 % lidí, a to jak ženy, tak muže. Jedná se o tupou tlakovou, někdy svíravou bolest na temeni, ve spáncích nebo v čele. Provází ji pocit přecitlivělosti až pálení na temeni a zvýšené napětí šíjových svalů a svalů v oblasti lebky. Záchvaty trvají minuty až dny. Nejčastější příčinou jsou psychické faktory, jako je například stres, přepracování či nedostatek odpočinku. Tyto bolesti mají odlišný charakter než migréna – tenzní bolest není tak silná a neznemožňuje vykonávat běžné denní aktivity. K bolesti hlavy muže vést i nedostatečný příjem vody.
Migréna je oproti tomu charakterizována jako ostrá, pulzující bolest střední nebo těžké intenzity. Obvykle trvá 4–72 hodin, ve většině případů je provázena nevolností, ve 30 % pak zvracením a řadou dalších nepříjemných příznaků. Součástí záchvatů je také přecitlivělost na zevní podněty – světlo, hluk nebo pachy. Migrenóznímu záchvatu u zhruba 20 % pacientů předchází tzv. aura, která ovšem může přetrvávat i ve fázi bolesti. Nejčastější bývá aura zraková ve formě rozmazaného vidění, jiskření či různých svítících obrazců, nebo naopak výpadku zorného pole.
Méně se vyskytuje aura sluchová (zvonění v uších, pískot, oslabený sluch), čichová (pachy typu kouř, spálenina), mravenčení či brnění v končetinách nebo v obličeji, výjimečně i poruchy řeči či ochrnutí. Při migréně se může vyskytnout jediný typ aury nebo jejich kombinace. Mechanizmus vzniku migrény je komplexní, zahrnuje genetické, anatomické, fyziologické a farmakologické faktory působící v mozku. V řadě případů lze určit spouštěče migrény – od hormonálních změn přes stres, atmosférické vlivy, poruchy spánkového režimu, dietní chyby až po senzorické podněty. Je známo, že migréna se v některých rodinách vyskytuje po několik generací v širokém příbuzenstvu (až 70 %). Ženy jí trpí zhruba třikrát častěji než muži.
Bolest | Migréna | Tenzní bolest |
---|---|---|
Vznik | Náhlý | Pozvolný |
Intenzita | Střední až vysoká | Mírná až střední |
Délka záchvatu | 4–72 hod | 30 min až 7 dní |
Kvalita bh | Pulzující | Tlaková, tupá |
Frekvence záchvatu | Prům. 1– 5/měsíc | Různá |
Intenzita záchvatu | Silná | Kolísavá, lehká až střední |
Fyzická aktivita | Zhoršuje potíže | Nemění potíže |
Věk začátku bh | Dětství, puberta | Od 20 let |
Jiné příznaky | Nevolnost, zvracení, přecitlivělost na zvuky neboli fonofobie | Ne |
Zvracení | Ano | Ne |
Při léčbě tenzní bolesti hlavy nebo slabších až středních záchvatů migrény většinou postačí klid, relaxační techniky, odstranění příčiny stresu a správný pitný režim.
V případě, že jsou migrenózní záchvaty silné intenzity, vyskytují se 3 x a vícekrát za měsíc a trvají více jak 48 hodin, je doporučována návštěva lékaře. Citlivým jedincům se také vždy doporučuje vyhýbat se známým spouštěčům migrény. Z rehabilitačních technik má často dobrý efekt fyzioterapie, akupunktura, meditace nebo cvičení.
Nicméně, když nás postihne bolest hlavy, nebo migréna, myslet pozitivně není nejsnadnějším úkolem. Zkuste začít jednoduše, například úsměvem. Při usmívání se v mozku uvolňují neurotransmitery serotonin a endorfiny. Serotonin zlepšuje náladu a endorfiny, jak se dokázalo, tlumí bolest.