Zánět

Zánět je obrannou reakcí organismu na poškození jeho buněk a tkání. Můžeme se s ním setkat již u nejprimitivnějších živočichů. Úlohou zánětu je zředění nebo odstranění škodliviny z poškozené tkáně, nebo alespoň její ohraničení (aby se dále nerozšiřovala) a současně zahojení.

Zánět mohou vyvolat:

  • mechanické faktory – odřeniny, pořezání;
  • fyzikální faktory – popálení;
  • chemické látky – jedy, žíraviny (poleptání);
  • biologické faktory – bakterie, plísně, viry.

Zánět podle rozsahu a délky trvání může být lokální (projevuje se zčervenáním, otokem, bolestivostí, zvýšením místní teploty a porušením funkce), nebo systémový (postihuje celý organismus).

Zánět můžeme dělit podle různých kritérií:

  • Obranný - je nejvýznamnější obrannou reakcí organismu na poškození, při které se tělo pomocí zánětu brání infekcím (virům, bakteriím) a vytváří proti nim protilátky.
  • Hojivý – v tomto případě si tělo nevytváří protilátky, naopak dochází k hojení tkáně (např. po popálenině, zlomenině, výronu) a tělo odlučuje cizí předměty (např. třísku z kůže).
  • Akutní - vzniká náhle a má výrazné a prudké příznaky (vysoké horečky, silné bolesti aj.), obvykle se zcela vyhojí.
  • Chronický - neprobíhá tak prudce jako zánět akutní, příznaky jsou však přítomné víceméně trvale. Některá onemocnění jsou chronického rázu od samého začátku, jiná se stávají chronickými v důsledku opakovaných nebo neléčených akutních onemocnění.

Za určitých okolností ovšem může zánět organismu naopak uškodit:

  • nadměrná intenzita zánětlivé reakce (např. alergická reakce),
  • tvorba protilátky proti vlastním tkáním a jejich poškození.

Klasické příznaky zánětu:

  • bolest
  • otok
  • zarudnutí
  • zvýšení tělesné teploty nebo teploty v místě zánětu
  • porucha funkce