Otok

Otok vzniká nadměrným hromaděním tekutiny v buňkách, tkáních a orgánech, které může vést k jejich zvětšení nebo k poruše jejich funkce. Otoky mohou vzniknout také v tělních dutinách (pohrudniční, břišní) nebo v některých orgánech (plicní edém).

Otoky můžeme dělit na:

  • místní – otok vzniká pouze v určité části těla, obvykle podkožně, příčina bývá většinou místní;
  • celkové – otoky postihují více částí těla, příčina jejich vzniku bývá spíše systémová.

Příčiny vzniku otoků:

1. Zánět – při zánětu z jakýchkoli příčin (infekčních i neinfekčních) dochází k rozšiřování cév a zvyšování propustnost cévních stěn. Ložiska zánětu jsou zarudlá a oteklá.

2. Alergie – alergická reakce vede ke zvýšení propustnosti cévních stěn a ke vzniku otoků. Těžké alergické reakce (např. anafylaktický šok) mohou vést k otokům celého těla. Nejvíce nebezpečné jsou otoky dýchacích cest, při kterých může dojít k udušení. Tekutina, která se při takto silné alergické reakci vylije do tkání, poté chybí v cévách, a v důsledku toho může dojít k zástavě krevního oběhu a k úmrtí.

3. Ucpání žilního systému – pokud dojde k ucpání žil, např. při trombóze žil dolní končetiny, nemůže krev odtékat a začne se v končetině hromadit. Tím se v okolních cévách zvýší tlak krve a krev se začne filtrovat do tkání. Proto noha při trombóze otéká. Na rozdíl od srdečního selhávání je oteklá spíše jen jedna noha, vznik trombózy v obou dolních končetinách zároveň je méně pravděpodobný.

4. Lymfedém – narušení lymfatických cév v určité části těla vede k otokům. Lymfatické cévy odvádějí 10 % tekutin z tkání, a pokud přestanou fungovat, tekutina se ve tkáních začne hromadit.

5. Cirhóza jater – cirhóza způsobuje únik tekutiny do dutiny břišní. Poškozenými játry krev špatně protéká a hromadí se v cévách před nimi. Proto se v těchto cévách zvyšuje krevní tlak a tekutina se začne přes stěny cév filtrovat do břišní dutiny. Játra přestávají správně fungovat a nevyrábí dostatek bílkovin, čímž klesá jejich koncentrace v krvi.

6. Srdeční selhávání – při srdečním selhávání přestává srdce plnit funkci pumpy a před srdečními oddíly se začne v cévách hromadit krev, kterou srdce nezvládá přečerpávat. Před levou polovinou srdce se hromadí krev v plicním oběhu a přes stěnu cév se přefiltruje do plic, čímž vzniká plicní edém. Před pravou polovinou srdce se krev hromadí v žilách tekoucích k srdci a dochází k otoku dolních končetin.